N E J 2 0 2 5

N E J 2 0 2 5
Pokaždé se na konci roku ohlížím zpátky. Letos si ten dlouhý sepsaný text nechám pro sebe, protože jsem ho omylem smazala ? Asi to tak má být. Vypíchnu jen to NEjpodstatnější, protože úplně NEJvíc je, že tihle čtyři lidi spolu pořád tak skvěle fungujou. Máme se rádi. Těšíme se na sebe. S radostí se objímáme. V autě neřešíme jen muziku, ale spousty životních témat a když je někdo v nesnázích, můžem se o sebe opřít. Díky kluci. Díky Míro, že spolu můžem v pohodě hrát i krásně rodinně soužít.
Tenhle rok byl naplněnej až po okraj. Nepočítaně koncertů, festivalů a kilometrů. Nové písničky a nové CD. Krásný videoklip a reportáž o Kotlině. Velký křtící koncert v Akropolis. Týnský koncert ke dvacetinám kapely a dva silné Koncerty pro Kotlinu. Jsem vděčná, že to můžem žít. Jsem vděčná za náš úžasný tým a rodiny, které nám pomáhají a fandí. A pokud by tenhle rok byl naším posledním, řeknu si, že to stálo za to. Tím nechci vyděsit naši největší fanynku Šárku ani manažera Davida ? To je jen myšlenka, kterou je ale třeba mít na paměti, protože nikdy nevíte ...
Tahle fotka vznikla kolem půlnoci v Telči. Usmíváme se na ní a přesto to byla trochu smutná chvíle. Po vyfocení jsme se totiž neloučili tradičním "tak v úterý v Berouně" nebo "tak za tejden v Budějcích". Loučili jsme se na delší čas. Dobrovolně jsme si naordinovali zimní koncertní spánek. Nabrat dech, oprášit písničky, dotáhnout nedotažené a s první rozkvetlou sněženkou jsme zase u vás?
Přeju vám, ať jsou vaše životy také naplněné po okraj, ať je za čím se ohlédnout a hlavně s kým sdílet. Luc

Galerie

Epydemye fotogalerie